Změna klimatu je realitou dneška a blízká budoucnost přinese městům a obcím v České republice výzvy, které dosud nebyly nuceny řešit. Náklady spojené s měnícím se klimatem platíme již nyní. Vlny nadprůměrně vysokých teplot v létě roku 2003 způsobily podle odhadů společnosti Munich Re v zemích EU ztráty ve výši 10 miliard EUR. Ekonomické škody spojené s povodněmi činí zemích EU ročně zhruba 6,4 miliardy EUR ročně a narůstají. Zažíváme stále častější přívalové deště, vichřice či období neobvykle vysokých teplot. Na tuto situaci je nutné reagovat. Pokud se změně klimatu nedokážeme přizpůsobit, hrozí podle poznatků vědeckého projektu PESETA EU škody evropskému hospodářství ve výši 20 – 65 miliard EUR.

Adaptace na změnu klimatu je přizpůsobení se přírodních nebo nepřírodních systémů (jako jsou města) probíhajícím nebo očekávaným klimatickým změnám a jejich následkům. Adaptační opatření se snaží mírnit škodlivé dopady klimatických změn a usilují o využití příležitosti, které tyto změny přinášejí. Adaptační kapacita je schopnost systému, například města, přizpůsobit se změně klimatu a zmírnit její negativní dopady, resp. využít příležitosti a vypořádat se s jejími následky. Zranitelnost vůči klimatické změně je definována jako míra citlivosti (a schopnosti se vyrovnat) s nepříznivými následky klimatické změny, včetně extrémních projevů počasí. 

V této sekci přinášíme konkrétní příklady adaptačních opatření norských měst. Příklady z dalších států lze nalézt například na stránkách Evropské komise věnovaných adaptačním opatřením.

Oslo

Bergen 

Skien

Voss

Výše uvedené příklady adaptačních opatření z norských měst shrnuje brožura: "Zahraniční inspirace. Adaptace na změnu klimatu". Příručka shrnuje vybrané zahraniční zkušenosti s přístupem k adaptačním opatřením na změnu klimatu. Jedná se zejména o zkušenosti norské, ale i rakouské a švýcarské.