Přímořské město Bergen, druhé největší v Norsku, je obzvláště zranitelné v důsledku očekávaného zvýšení hladiny moře. Aktivity oblasti adaptace na změnu klimatu se proto zaměřují na identifikaci a prognózy různých scénářů zvyšování mořské hladiny a jejich dopadů na město.

 Hladina moře roste především díky zvyšujícím se teplotám oceánu, tání pevninského ledu a využívání podzemních vodna souši. Přitom platí, že na některých místech Norska pevnina stoupá, zatímco na jiných klesá. U západního pobřeží byla během poslední doby ledové kvůli ledu pevnina Fenoskandinávie stlačena dolů. V současné době jsou podíly nárůstu výšky pevniny a mořské hladiny podél západního pobřeží zhruba na stejné úrovni. Ale s globálním oteplováním se očekává vzestup hladiny moře podél západního pobřeží o 20 až 80 cm do konce tohoto století. Během příštích padesáti let naroste hladina moře o třetinu (tj. o 6–26 cm). To znamená velkou vyzvu pro stávající infrastrukturu, ať jde o přístavy, komunikace či pobřežní stavby. Stoupajícím hladinám moře je nutné přizpůsobovat také nově budovanou infrastrukturu. V rámci výzkumného projektu, který probíhá v Bergenu, jsou zkoumány minulé (posledních 50 let), aktuální a prognózovány budoucí do konce 21. století) rozdíly v úrovni hladiny moře.

Pozornost se také zaměřuje na centrální jezero ve městě – Lille Lungegårdsvann. Je snahou připravit ucelenou koncepci péče o toto jezero, v návaznosti na rozvoj města směrem k zátoce Store Lungegårdsvann. Projekt vychází z vize, že voda v tomto jezeře bude město zdobit, nikoliv poškozovat. Má dojít k zlepšení kvality vody v jezeře a vytvoření otevřeného vodního kanálu, jako tvůrčího prvku v intravilánu města. Na to navazují opatření v oblasti svodu dešťové vody a drobných vodních toků.

Pro Bergen jsou charakteristické velké místní rozdíly v množství srážek. To představuje vyzvu pro plánování kapacity dešťové kanalizace a pro opatření na vodních tocích. Výzkumné centrum Bjerknes Centre a město Bergen proto spolupracovali na zvýšení citlivosti (zvětšení měřítka) globálních klimatických modelů. Cílem je, aby poskytovaly lepší základ pro hodnocení dopadu změny klimatu na místní a regionální úrovni. Podobnou činnost vyvíjí v České republice Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s Czech Globe, v. v. i.

Úprava klimatických modelů pro potřeby měst se stala důležitou součástí projektu MARE, kde byl Bergen partnerem (http://www.mare-project.eu). Cílem tohoto projektu bylo vytvoření co nejlepší možné strategie přizpůsobování se změně klimatu se zvláštním zaměřením na vzestup mořské hladiny a povodňová rizika. MARE znamená Management Adaptivních Reakcí na změny povodňových rizik v oblasti Severního moře. Jde o mezinárodní projekt podpořený z programu Interreg IVB. Partneři jsou města Dordrecht a Rotterdam (Nizozemsko), Sheffield (VB) a Hannover (Německo). Projekt se v širším záběru zabýval změnami klimatu, urbanizací a dalšími faktory, které zvyšují povodňová rizika.

Na úrovni města je důležitým dokumentem Regionální plán ochrany klimatu města Bergen. Ten byl přijat v roce 2011, kdy nahradil obecněji zaměřenou regionální strategii kraje Hordaland. Rovněž byla zřízena profesionální Klimatická síť, která je místem setkávání a výměny zkušeností pro odborníky z obcí. Pro obce Hordalandu se ve dnech 25. – 27. dubna 2012 uskutečnila studijní cesta do Kodaně.