Adaptační strategie pro Oslo

Do roku 2050 se Oslo, hlavní město Norska, chce stát uhlíkově neutrální (Zero-emission City). K tomu přijímá řadu konkrétních opatření, například v oblasti dopravy a energetiky (viz infografika). Město si však zároveň uvědomuje, že přírodní jevy ovlivňující město jsou důsledkem klimatické změny. Proto vedle uplatňování mitigačních opatření připravilo Adaptační strategii. Dokument obsahuje jak prognózy v oblasti změny klimatu, tak historická data o vývoji klimatu. Jeho součástí je přehled probíhajících a budoucích projektů v klíčových sektorech z hlediska adaptačních opatření. Díky přípravě adaptační strategie město získalo širší a hlubší pochopení toho, jak klimatická změna ovlivňuje Oslo a jaká opatření by měla být přijata v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Popis projektu: 

Město očekává, že klimatická změna v blízké budoucnosti přinese více srážek a prudší bouře. Změny jsou již viditelné a je pravděpodobné, že budou stále častější. Oslo je hustě osídlené město s množstvím zpevněných povrchů, což v kombinaci se změnou klimatu znamená více povrchové vody v ulicích.

Adaptace na změnu klimatu se na program místních politiků dostala v roce 2008. Město začalo s analýzou rizik, které vyplývají z potenciálních přírodních následků klimatické změny, jako jsou skalní řícení, sesuvy půdy či povodně. Byla zpracována mapa rizik. V současné době je adaptační strategie pro Oslo je rozdělena do čtyř klíčových oblastí:

  1. Voda ve městě - Tato část se zabývá tím, jak budou klimatickou změnou ovlivněna voda a vodní hospodářství ve městě. Jsou zmíněny příklady srovnatelných evropských měst (Kodaň a Berlín).
  2. Využití území (land use) - Město uplatňuje řadu opatření v oblasti využití území, které zvýší jeho odolnost (resilienci) vůči změně klimatu. Příkladem je podpora tzv. zelené infrastruktury, jako jsou parky či zelené střechy, stejně jako výstavba tzv. povodňových cest (flood road) v centru města. 
  3. Budovy, historické monumenty a infrastruktura - V souvislosti s klimatickou změnou dochází k rychlejšímu opotřebování budov a infrastruktury. Proto je pro město důležité zmapovat a řešit dopady počasí v rámci této oblasti. 
  4. Dopady na zdraví - V budoucnu bude klima Osla teplejší a vlhčí, což s sebou přinese dopady na zdravotní stav obyvatel. Týkají se například pitné vody či nemoci přenášené vektory. 
  5. Přírodní prostředí - Změna klimatu ovlivní a v některých případech poškodí ekosystémy ve městě a okolí. Vyšší teploty však budou mít i pozitivní dopad na vyšší výnosy biomasy, což může znamenat vyšší produkci v zemědělství, lesnictví apod. 

Příklady adaptačních opatření:

Midgard Serpent – řešení následků přívalových dešťů

Rozsáhlý projekt dokončený v roce 2014 zaměřený na nakládání s odpadními a dešťovými vodami v centru Osla. V průběhu silných dešťů, které budou díky změně klimatu stále častější, se odpadní voda, znečištěná dešťová voda a toaletní papír dostávaly do řeky Akerselva a následně do moře. Díky vybudování nového systému kanalizací (nejrozsáhlejší obdobný projekt v Norsku s náklady 150 mil. EUR) došlo ke zlepšení kvality vody v řece a v přilehlé části Oslo fjordu. Zlepšení kvality vody v moři umožní vybudování veřejného koupaliště na pláži ve fjordu. Výrazně se zlepšila ochrana před následky přívalových dešťů.

Mapování povodní a geologické mapování

Důležitá součást a priorita adaptační strategie. Součástí je vytvoření povodňových zón. K modelování povodní a vizualizaci jejich následků je používán nástroj MIKEFLOOD. Významné je geologické mapování, neboť Oslo leží na bahnitém podloží a hrozí riziko sesuvů půdy.

Zelené plochy a zelené střechy

Cílem adaptačních opatření je zvýšit podíl zelených ploch a zelených střech ve městě. V rámci developerských projektů ve čtvrti Bjørvika (Barcode) je pro parky a zelené střechy vyhrazeno 50 % území a budov. Součástí plánu na rozvoj zelených střech ve městě je testovací projekt na zjištění jejich odolnosti vůči zimním teplotám.

Zdroje, souvislosti: 

Související dokumenty: